Popis druhu, chov, potrava
ŘÁD : Hlodavci
ČELEĎ : Hystricidae
ROD : Hystrix
DRUH : indica
VÝSKYT : jihozápadní a Střední Asie, Blízký východ
VELIKOST : 70-90 cm, délka ocasu cca. 10 cm, hmotnost 12-20 kg
DÉLKA ŽIVOTA : cca 12 let, v zajetí se může dožít i 20 let
POHLAVNÍ DOSPĚLOST : cca. ve dvou letech
POTRAVA : mrkev, celer a další kořenová zelenina, jablka, hrušky, tráva, vojtěžka, seno, oves, pšenice, tvrdé pečivo, granule pro přežvýkavce. Dále je důležitá možnost okusu větví s listím a kůrou z důvodu obrušování zubů.
CHOV V ZAJETÍ : Dříve byl chován téměř ve všech Zoo, dnes je v ČR viděn v Zoo Praha, Plzeň, Liberec, Ostrava a Olomouc. V Olomouci se po dlouhé době narodila v roce 2012 dvě mláďata, což je velký úspěch. V Zoo patřil a i dnes patří k velmi vyhledávanému atraktivnímu druhu. Samotný chov není zas až tak složitý, ale sestavit harmonizující pár a odchovat mláďata, není tak jednoduché. V zajetí se chovají v párů. Pro pár postačí venkovní výběh o rozměru cca.12 m čtvr., s letním doupětěm, ve kterém se mohou přes den ukrýt. Výběh můžeme postavit z cihel, nebo vybetonovat, a to do výšky cca 1.20 m. Dno výběhu je nutné udělat z betonu, na který můžeme jako podestýlku dát písek nebo ho nechat z důvodu lepšího uklidu bez podestýlky. Do výběhu můžeme zabudovat bezén s postupným břehem, protože dikobrazi velmi dobře plavou. Na zimu je nutné vybudovat zateplenou ubikaci, která je buď součástí letního venkovního výběhu nebo navazuje na tento výběh a je s ním propojen vlezem o průměru nejméně 30 cm. Dno ubikace vybetonujeme a na beton dáme buď dřevěnou nebo plastovou desku. Na takto vytvořenou podlahu dáme velké množství slámy. Veškeré dřevěné části ubikací, musíme oplechovat nebo jinak zajistit proti zničení. Dikobrazi si potřebují obrušovat zuby a i když mají možnost okusu větví, často se pustí i do dřevěných částí ubikace.
DALŠÍ POZNATKY :
- mláďata po narození vidí a maji vyvinuté bodliny, které jsou měkké a přiléhají k tělu. Asi do 14 dnů ztvrdnou.
- mají dva druhy bodlin, jedny jsou tenké, dlouhé a druhé naopak kratší, duté a na konci velmi ostré. Mohou dosahovat délky až 30 cm.
- při obraně se dikobraz natočí zády k protivníkovi, rostáhne bodliny, začne chřestit ocasem, dupat a funět. Většinou již tato zastrašující metoda odradí útočníka od útoku. Pokud to nepomůže a dojde k překročení nebo přímo k napadení, dikobraz prudce nacouvá na útočníka a zapíchne mu bodliny do těla. Tyto zůstávají zapíchlé v těle, a jen těžko se odstraňují. Většinou jsou bodliny znečištěné a tak se dostane do těla i infekce. Jsou známé případy, kdy na tato zranění zahynul lev, levhart nebo tygr.
- po vypadnutí bodliny opět po nějakém času narostou.
- není pravdou, že by dikobraz bodliny vystřeloval.
- dikobraz se dá velmi dobře ochočit a pak dokáže za člověkem chodit jako pes, slyší na jméno a dobře si pamatuje členy rodiny. S ochočováním se však musí začít pokud možno od nejmenšího mláděte.
Charlotte, Luboš
