Náš chov - poznámky z deníku, na pokračování
Kajmany trpasličí jsem si dovezl ze zoo Dvůr Králové dne 6.11.2007,jako 2,5 měsíční mláďata z nichž větší samec, měřil necelých 29 cm a vážil 170 g. a menší samice 25 cm s váhou 150 g. Pohlaví bylo předběžně určeno dle teploty inkubace.,kdy při výšších teplotách se líhnou samci a při nižžších samice. Nemusí tomu však byt na 100%. Po příjezdu domů jsem provedl jejich vizuální kontrolu, měření a vážení, což je důležité, pro kontrolu zdravého růstu. Při další kontrole velikosti a váhy, můžeme díky předešlým zápisům zjistit, zda mláďata dobře prospívají.Poté byli oba kajmánci vypuštěni do akvária rozměrů 120 x 40 x 40 cm s výškou vodního sloupce cca.10 cm. Další výbavu akvária tvořily obyčejné ploché kameny, umístěné pod květináčem s bodouvou vyhřívací žárovkou a akvarijní topné tělísko 50 W, pro ohřev vody. Horní část akvária byla z části zakrytá polypropylenovými deskami. Teplota vzduchu uvnitř se pohybovala mezi 26-29 st.c., pod vyhřívací žárovkou, která svítila 12 hodin denně, mezi 37-40 st.c. Voda měla teplotu okolo 28 st.c. Akvarijní topítko nebylo přes den skoro v provozu, neboť voda byla ohřátá od vzduchu. Zato v noci, kdy žárovka netopila, zapínalo pravidelně.
Trvalo asi dva dny, kdy se přes den většinou schovávali za kámeny a vylézali prozkoumávat akvárium pouze v noci. V této době nabízenou potravu odmítali. To je však přirozené, neboť změna prostředí a převoz působí stresově a je potřeba jim nechat nějaký čas, na aklimatizaci. Třetí den jsem jim ve večerních hodinách položil již osrstěná myšata na kámen. Druhý den ráno myšata zmizela. Netrvalo ani týden a začali oba brát potravu ve dne. Za několik dalších dní, již kajmánci brali nabízená myšata z pinzety.
Skladba potravy:
Snažil jsem se malým kajmánkům dávat ze začátku velice pestrou stravu, která se skládala z živých nebo mražených myšat, malých švábů, kobylek, plevelných a akvarijních rybek, občas dostávali kuřecí srdce a játra. Netrvalo však dlouho a k potravě příjímali pouze myšata, kuřecí srdce a játra. Hmyz a ryby odmítali. Z vitamínů a minerálii jsem jim podával Nutri-mix pro nosnice v praškovém stavu. Tento jsem pomocí pinzety vkládal myšatům do tlamy a pak předkládal kajmánkům. samozřejmě jsem zkoušel sypat Nutri-mix na myšata, ale bylo to zbytečné, neboť se jeho velká část spláchla vodou.
Čištění nádrže:
Ze začátku jsem měl ve vodě malý akvarijní filtr, ale vzhledem k tomu, že se často zanášel a vzhledem k nízkému sloupci vody nefungoval tak, jak by měl, odstraniljsem ho a raději jsem častěji odsával hadičkou drobné části trusu, které se držely na dně. Větší části trusu a zbytky z potravy, což bylo vyjímečně jsem odstraňoval síťkou na odchyt akvarijních rybek. Dále jsem průběžně doplňoval odpařenou vodu a jednou za měsíc jsem jí vyměnil zcela. Dvakrát ročně jsem důkladně vyčistil ( umyl horkou vodou) i kameny.
ROK 2007
16.11.2007
Asi po 1,5 hodinové cestě autem, jsme konečně dorazili ze zoo domu. Při přepravě byli kajmánci umístěni v plátěných pytlících a poté vložení do polystyrenové bedny. Aby byli v teple, dal jsem do ní plastovou láhev s teplou vodou. Po příjezdu jsem nejprve vyndal samce. Ten byl celý strnulý, nereagoval. Už jsem si myslel, že cestu nepřežije. Po nutném měření, vážení a fotografování, jsem ho vpustil do akvária. Bohužel pořád se nehýbal, byl celý prohnutý a to už jsem začal být značně nervozní. Prstem jsem do něho opatrně štouchnul, nejdřív jednou, podruhý a když došlo na třetí pokus, sameček se prudce otočil po mé ruce a já měl co dělat, abych uhnul. Hrozně jsem si oddychl, že je vpořádku. Samička, byla od začátku manipulace velice pohyblivá a agresivní. Už při sáhnutí na plátěný pytlík, prudce vyrážela tlamou. Když jsem jí vyndal, hned syčela a sekala tlamou po mé ruce. Po provedených procedůrách jsem jí vpustil do akvária, kde chvíli zůstala ležet, ale jakmile jsem se k ní příblížil, hned se po mě prudce ohnala, téměř vyskočila z vody. Netrvalo dlouho a odplula se schovat za kameny. Až do večera oba nehnutě leželi za kameny. Teprve když večer zhasla žárovka a v pracovně byl klid, nejprve sameček a pak i samička opatrně pátrali po akváriu. Jakmile jsem však přišel do místnosti a rozsvítil, ihned zmizeli za kameny. Ještě ten večer dostali kajmánci svá jména a to Steve a Terri.
17.12.2007
Od doby, kdy jsem je dovezl se jejich chování zcela změnilo. Dříve se vrhli na potravu pouze po zhasnutí světla a naprostého klidu, postupně však začali příjímat potravu i za zapnutého světla, ale musel jsem být v naprostém klidu a nehýbat se. Dnes mě znovu překvapili, neboť při ukládání myšat na kámen, se samice, než jsem stačil vytáhnout pinzetu z akvária, vrhla na myše, se kterým odplula mimo kámen. Ještě větší překvapení mě čekalo u samce, neboť ten mi vytrhl myše z pinzety, když jsem s ním mával poblíž jeho hlavy. Když sedím u pracovního stolu, poblíž akvária, dost často připlují k přední stěně a pozorují mě. Když čistím akvárium, a pohybuji se rukou blízko nich, na určitou vzdálenost jsou klidní a zůstávají nehnutě ležet ve vodě. Dokonce se mi povedlo takto samce pohladit prstem po hlavě. Běda však, když udělám prudší pohyb, nebo se je snažím chytit je zle. Syčí na mě, sekají tlamou po ruce, nafukují se a mrskají ocasem ze strany na stranu, jako kočka před útokem.
Docela se dovedou o předloženou potravu přetahovat. Jednou samice chytla myše do tlamy a vplula do vody. Za chvíli ho začala polykat a dělala přitom docela vlny. Samec okamžitě reagoval, připlul k ní a z druhé strany se zakousl do myšete. Ani jeden nechtěl myše pustit, tak jsem je musel vyrušit. Ani nevím, kdo z nich to myše stále držel. Okamžitě jsem předložil druhému další myše a vše bylo vpořádku.
Na jedno hodování dokáží pozřít každý až tři myšata. Ze začátku chytali i šváby, ale raději dávají přednost myšatům. Samce jsem jednou viděl, jak chytl akvarijního šneka a pozřel ho. Do stravy jim pravidelně dávám Nutri-mix pro nosnice.
ROK 2008
13.1.2008
Přes den leží kajmánci nehnutě v akváriu, každý na svém místě. samec si oblíbil místo u akvarijního topítka a samice pak místo za kamenem, pod kterým je částečně ukryta. Aktivní začínají být okolo 19 večerní hodiny, kdy prozkoumávají akvárium, nebo se jdou vyhřát na kámen.
Brzy si zvykli na dobu krmení a oba dva, samec více, sledují každý můj pohyb po pracovně, jestli náhodou nenesu potravu. Jakmile mě vidí s pinzetou a krabičkou, ve které mám mrtvá myšata, dělají, jako když do nich střelí. Samec je tak nedočkavý,že připluje k místu, kde jim dávám potravu, co nejvíce vystrčí hlavu i s krkem nad hladinu a čeká na myše. Jakmile se přiblížím s myšetem v pinzetě, okamžitě se na něho vrhne a sebereho z pinzety. Musím mít okamžitě připravené další myše pro samici, neboť se okamžitě vrhá k samci a chce mu myše sebrat. Když jí ale nabídnu myše, okamžitě se na něho vrhne, obdobně jako samec. Musím mít ihned připravené další myše, neboť, když jeden nebo druhý sežere myše dříve, okamžitě pluje k tomu druhému a snaží se něco uzmout. Už v této době, se snaží samec samici odhánět od předkládané potravy a dokonce se včera po ní ohnal s otevřenou tlamou, to aby byl první a sám u podávané potravy. Mám štěstí, neboť se v literatuře uvádí, že tito kajmani si ve dne potravu většinou neberou a přijímají ji, až když je tma a absolutní klid, toto hlavně platí o mladých jedincích. Mí kajmánci se takto chovali pouze, když jsem je přivezl a to několik dní než si zvykli na nové prostředí. Krmení z pinzety a její okamžitý příjem má pár výhod. Mám kontrolu, kolik každý spořádal potravy, nedochází k šarvátkám o kus žvance a nezůstávají většinou žádné zbytky ve vodě.
-3.8.2008
Dnešního dne dostali kajmánci nové akvárium o rozměru 150 x 80 x 50 cm, které bylo zařízené stejně jako to předchozí, akorát jsem zvýšil sloupec vody na cca 14 cm. V tomto akváriu jsem je choval až do 2.10. 2010, kdy byli dáni do nového nového terária v nově vybudovaném chovném zařízení ( viz chovné zařízení ve fotogalerii).
ROK 2009
-12.2.
Dnes jsem zjistil, že Terri má v koutku levého oka bílou bulku o velikosti cca 2 mm. Tuto věc jsem konzultoval s p. Procházkou, ředitelem zoo Protivín a zaslal mu fotografii oka. Pan Procházka mi sdělil, že se to stává docela často u krokodýlu a pravděpodobně se bude jednat o tukovou bulku. No po této konzultaci jsem počkal nějakou dobu. Vzhledem k tomu, že bulka se nezvětšovala a zřejmě jí nevadila, k žádnému veterináři jsem jí nebral, neboť jsem se chtěl vyhnout stresu. Bylo to dobré rozhodnutí, neboť bulka se jí asi do měsíce ztratila. Myslím si, že se štouchla do oka o kámen, při polykání potravy a jednalo se o hnisavé ložisko. Je to už pomalu 3 roky a oko je vpořádku.
- 6.9.
Nastal čas vážení, měření a bližší prohlídka zdravotního stavu. Vážení a měření je velice důležité neboť dle přírůstků lze usuzovat na zdravotní stav a kondici. Jako vždy odchyt byl divoký, zejména Terri se bránila a jakmile jsem se naklonil do akvária a strčil do něho ruku, už po ní skákala. Steve vyklidil pozici a schoval se za kámen. Nakonec jsem vzal do levé ruky větší hadr,a přehodil jí ho přes hlavu. Ihned se do něj zakousla, další částí hadru jsem jí hodil na hlavu a pravou rukou jí chytnul za hlavou a bylo to. To samé jsem učinil u samce, ale s ním to bylo jednodušší. Oba dva jsem postupně zvážil a změřil a dále je prohlédl, zda na sobě nemají nějaké viditelné parazity nebo zranění. Při prohlídce jsem nic nenašel, oba jsou v pořádku. Terri měřila celkem 52 cm a vážila 500g, a Steve 61 cm a 720g.
ROK 2009 - 2010
-6.9 2009. - 1.10.2010
V tomto období probíhal život kajmánku bez problémů. nedocházelo u nich k žádným střetům, vyjímkou tedy bylo krmení, kdy Steve odháněl Terrinu od předložené potravy, ale vyřešil jsem to tak, že jsem dal potravu nejprve jemu a pak teprve samici.On si vždy vzal dvě myši za sebou a trvalo mu nějakou dobu než je nasoukal do sebe. Mezitím jsem dal myš Terrině a ona jí bez problémů pozřela. Když jsem však krmil Stevá, Terri byla vždy opodál a vyčkávala až si vezme myš a odpluje s ní. Když byli menší, Terri se odvážila k němu připlout a o potravu se přetahovat. Od doby, kdy Steve zvýšil růstový náskok vůči Terri, byl při krmení nekompromisní a odháněl jí.
- 2.10.
Dnešního dne jsem provedl odchyt kajmánků z důvodu jejich přemístění do nového velkého terária / viz. foto chov. zařízení/. Odchyt probíhal jako vždy divoce, neboť oba se úspěšně bránili a skákali na mě, jakmile jsem se naklonil nad ně. Nejvíce byla agresivní jako vždy Terri. Po odchytu jsem samozřejmě oba zvážil a změřil. Samec měřil 72 cm a vážil 1,40 kg, Terri 60 cm a vážila 720 g. Po těchto úkonech a prohlídce jejich zdravotního stavu jsem oba vypustil do nového chovného zařízení. Samozřejmě se na nich projevil určitý stres z nového prostředí a tak jsem je nechal týden v klidu, pouze jsem je ze dvora kontroloval oknem. Jakmile jsem však šel do místnosti s terárii ihned se schováli k pařezu a takto vydrželi potopení do doby, než jsem zase odešel.
-7-8. 10.
Dnes jsem ve večerních hodinách dal kajmánkům několik malých myší a kuřecí srdce. Předloženou potravu jsem položil na pařez a odešel. Čekat, jestli budou hned jíst nemělo cenu, neboť po mém příchodu k teráriu,se jako vždy hned potopili. Doufal jsem, že přes noc potrava zmízí, ale mýlil jsem se. Nedotknutá ležela na pařezu. Musel jsem jí odstranit.
- 11 - 12.10.
Ve večerních hodinách dne 11.10 jsem na pařez položil několik potkáňat a kousky kuřecího srdce. Druhý den ráno jsem zjistil, že všechna potrava zmizela. Prohlédl jsem bazén, zda nějaký potkánek, či srdce neplave ve vodě a nic jsem nenašel. Měl jsem radost, že konečně začali jíst.
ROK 2011
- 1.1. - 19.4.
V průběhu těchto měsíců se kajmánci perfektně zžili s novým prostředím a často jsem je viděl i mimo bazén, kdy se výhřívali na souši vyhřívané podlahovým topením. Dokonce, když pravidelně uklízím hrubší nečistoty plovoucí na hladině, nebo odsávám těžší nečistoty ze dna bazénu, již se neschovávají, pouze odplavou na opačnou stranu, kde mě pozorují. Bazén pravidelně filtrují bazénovou filtrací a to dle zněčištění vody. Minimálně jednou za týden nechám filtr běžet celý den, aby se voda vyčistila. Musím podtknout, že se i když jsem vodu z důvodu nemoci nemohl měsíc filtrovat, voda byla i tak čistá. Pouze na dně bazénu byly nějaké usazeniny. Nejlepší je, ihned, jakmile se krokodýli vykálejí, trus odstranit. Většinou k tomu dochází jeden až dva dny po krmení. Takže tyto dny čestěji kontroluji terárium a trus takto hned odstranuji. Je to dobré zejména z toho hlediska, že se ve vodě nevytváří velké množství dusičnanů, které mužou být pro krokodýly ale i jinázvířata nebezpečné.
Později , na podzim, jsem na ČACHOK ( Česká asociace pro chov a ochranu krokodýlů) hovořil s jedním kolegou, který zná případ uhynutí kajmanů, právě z důvodu velké přítomnosti dusíkatých látek ve vodě. V tomto případu byla voda krásně čístá, filtrovaná přes akvarijní filtr, ale bohužel k výměně vody nedošlo cca 2 roky. Pak se po úhynu kajmanů odebral vzorek vody z bazénu a zaslal se na rozbor. Přitomnost dusíkatých látek byl tak velký, že voda byla prakticky jedovatá. Bohužel i když je voda čistá a zdá se nezávadná, vlivem rozkladu trusu a zbytků dalších organických látek, vznikají jedovaté dusíkaté látky, které se běžnou filtrací neodstraní. Takto dochází k postupné otravě celehé organismu, kdy v závěru selhávají důležité orgány, jako jsou játra a ledviny. Bohužel je to tiché a neviditelné nebezpečí. Jak se proti tomu bráním? Jednoduše několika způsoby. Nejsnadnějším, je ihned odstraňovat trus z vody, pravidelně odsávat zbytky na dně a častěji měnit vodu. Dále je možné použit i bioaktivní bakterie, které nasadíme do vody. Ty se pak postarají o snížení dusíkatých latek ve vodě nebo je odstraní úplně. Důležité při působění těchto bakteríí je kyslík ve vodě, tedy musíme vodu okysličovat vzduchovacím zařízením. Dále obsah dusíkatých látek ve vodě snižují nebo udržují na přijatelné výši vodní rostliny. Bohužel já jsem s nimi neměl úspěch a po jejich umístění do bázenů, je jak kajmani, tak krokodýli úplně zdevastovali. Jednalo se o plovoucí rostliny. Já jsem se tedy krom pravidelného a časného sběru trusu, zaměřil na čestější výměnu vody v bazénu. Vždy tak jednou za tři až čtyři měsíce vyměním ze tří třetin vodu v bazénu. Vodu je možné kontrolovat i sadou testovacích prostředků, které je možné koupit v zooprodejnách nebo v prodejnách se zahradními jezírky. Musí se jednat o sadu na přítomnost dusíkatých látek. Tento test vám ukáže přibližnou koncentraci s doporučením, kolik vody je potřeba vyměnit, aby byla přítomnost dusíkatých látech na přijatelné úrovni, tak aby neškodily.
19.4.
Dnešního dne byl proveden odchyt kajmánků, za účelem čipování. Vzal jsem si na to pracovní rukavice, osvědčily se mi svářečské a vstoupil do bazénku. Asi už tušili, že se něco bude dít, neboť oba dva zmizeli pod hladinou. Toho jsem využil a jednoho po druhém jsem odchytl. Pod vodou se mi krokouši chytají o mnoho lépe, než na souši a nebo když jsou připravení k obraně na hladině. V těchto případech jsou docela útoční. Když jsem je vyndal z vody, tak teprve nyní se začali různě kroutit a snažili se vysvobodit ze sevření a kousnout mě. Ihned jsem jim zafixoval tlamu pomocí lepící pásky a přes oči jim omotal kus hadru. Ihned se sklidnili. Bylo provedeno měření a vážení. Terri měřila 72 cm, vážila 1,40 kg, Steve měřil 77 cm a vážil 1.80 kg. Trochu jsem měl obavy z čipování, ale nakonec vše dopadlo dobře. Čipování provedl MUDr. Holý ale bylo to jeho první setkání s krokodýly a tak se mu do toho moc nechtělo. Kajmánci byli očipování na pravé boční straně ocasu a to za třetí štítek, od kořene ocasu. U samce rána trochu krvácela a tak bylo provedeno její zašití a to jedním stehem. No doktor se docela zapotil, neboť šití šlo poměrně ztuha a nemohl propíchnout část štítku. Nakonec se to povedlo a rána přestala krvácet. Při čipování se kajmani ani nepohnuli a snášeli to dobře.Pak následovalo přečtení čipů a vypuštění kajmanů zpět do terária. V současné době se však tito kajmánci již čipovat nemusí, neboť nepodléhají přihlašovací povinnosti CITES. Já ale doporučuji provádět jejich čipování, neboť je to praktické z důvodu lepší identifikace jedinců, zejména při krádeži nebo prodeji. Výhodou nepovinného čipování je, že se mohou čipovat ve větší velikost než předepisuje zákon a chovatel nemusí požadovat vyjímky, podložené veterinární zprávou.
