Chov sklípkanů, dikobrazů, krokodýlů a jiných exotů

Krokodýl kubánský je zařazen v CITES I, a v červené knize má statut kriticky ohrožený druh. Největší ohrožení spočívá v rozšíření na velmi malé lokalitě, která se navíc neustále zmenšuje a dále pak křížení s krokodýlem americkým. Historie a rozšíření: V nedávné minulosti byl krokodýl kubánský rozšířen na většině uzemí Kuby poměrně ve velkém počtu. V současné době se vyskytuje divoká populace na západní pevnnině Kuby a to poloostrově Zapata, v mokřinách Zapata a na ostrově Isla de la Juventud v mokřině Lanier. Poloostrov Zapata - Mokřina Zapata: Tato oblast leží jižně od provincie Matanzas a má rozlohu cca. 658,000 ha a její převážná část je chráněnou oblastí ( Chráněná oblast pro přírodní zdroje a rezervace zvěře - Národní park) a to od roku 2000. V této mokřině krokodýl kubánský žije sympatricky s krokodýlem americkým a to na omezeném území o rozloze 300 km2. -1959 - před tímto rokem bylo větší množství krokodýlů zabito pro komerční účely a poté velká část mokřin, mangrovů a lesních porostů z tvrdého dřeva byla zničena (odvodnění, kácení lesů, hloubení vodních kanálů a stavba cest). Na přelomu roku 1959/1960 bylo odchyceno několik stovek dospělých krokodýlů kubánských a přemístěno na krokodýlí farmu v Laguna del Tesoro s cílem chovat krokodýly pro jejich záchranu. Bohužel krokodýli kubánští i američtí byli umístěni do společných ponorných doků, kde se začali křížit. Následkem tohoto počínání, se na počátku roku 1960 drasticky snížila divoká populace krokodýlů kubánských. -1960 - v tomto roce dále pokračovala přeměna východní části mokřiny Zapata a to při severním okraji západní části v zemědělskou půdu, což zapříčinilo ztrátu více jak 30% původníci lokalit, pro krokodýly kubánské a americké. Pouze západní část močálu zůstala nedotčená, a tedy vhodná pro rozšíření populace krokodýlů. -1976- oba druhy byli v zajetí odděleny a čistikrevní jedinci krokodýla kubánského byli pravděpodobně oddělení a izolováni. Stupeň genetického složení u zbývající populace v zajetí není znám. -1992 -2008 - v tomto období byly odebrány vzorky z 1437 krokodýlů, chycených v západní části mokřiny Zapata, které ukázaly, že 74,6% zvířat má charakteristický fenotyp krokodýla kubánského, 15,8% zvířat vykazuje fenotyp krokodýla amerického a 9,6% nese fenotyp kříženců. -1994-2000- provedeny výzkumy v mokřině Ramosem a jeho spolupracovníky (Ramos 2000, Ramos a kolektiv 1996), při kterých byla zjištěna stálost populace s mírným návratem do původní velikostní struktůry (více větších jedinců) s nepatrným vzrůstem křiženců. Byla dále zjištěna průměrná hustota populace a to 18 jedinců ma km2 (14,9 - 26). -2002-2007 - při průzkumech v těchto letech, byla v centrální severní části močálu o rozloze 60 km2, zjištěna velmi nízká hustota populace, přičemž 59,2% chycených jedinců, byli kříženci. Průzkumy dále potvrdily značný vzrůst pytláctví (Ramos 2006,2008). V posledních 10 letech 20. století, se divoká populace rozšířila uvnitř močálu na území o rozloze 360 km2 v jihozápadní části mokřiny. Celkový počet populace byl odhadnut na minimálně 3000 jedinců, s předpokladem na možných 5000-6000 jedinců s počtem asi 1000 adultních samic. V roce 1999 byl poslední stav odhadnut na 4000-6000 jedinců (Ramos a kolektiv 1996, Rodriguez a Soberon a kolektiv 2000). Ostrov Isla de la Juventud - mokřina Lanier: - 1985 - započala činnost farmy (Cayo Potrero Crocodile Farm) v mokřině -1986 - ENPFF ustanovila v Isla de la Juventud program pro krokodýlí farmu Cayo Potrero s prvotním cílem chovat krokodýli kubánské pro budoucí reintrodukci v mokřině Lanier (Rodriguez a kolektiv 1997). tato farma obdržela 50 jedinců ze zoo havana a 650 adultních a 80 subadultních jedinců z farmy Zapata. -1987- začal chov a přes různá přerušení pokračuje do dnešní doby. -1994 - vypůštěno prvních 600 jedinců do okolních oblastí farmy (Rodriguez-Soberon a kolektiv 1997). - 1994 - 2004 - Monitorování v těchto oblastech ukázalo, že vypuštění krokodýli se usadili a úspěšně se zde rozmnožují. Hlavní ohrožení divoké populace: - rozšíření populace na velmi malém území - lokality jsou ovlivňovány chemicky znečištěnou vodou, změnou vodního režimu, požáry, stavbou cest, přísunem invazních druhů ryb a rostlin a změnou klimatu ( teploty, snížení srážek a hladiny moře) - nedostatečné uznání statutu kriticky ohroženého druhu, nedostatečné zapojení veřejnosti do ochranných projektů, nedostatek lidských a hmotných zdrojů, pro výzkum a managament. Spornou otázkou zůstává vliv pytláctví a mezidruhové křížení na divokou populaci. Hlavní priority: - provést nové průzkumy v mokřinách Zapata a Lanier, za účelem zjištění stavu populace. - pravidelné monitorování vypuštěných jedinců za účelem vyhodnocení reintrodukce v mokřině Lanier. - ochrana divoké populace před pytláky a komerčním lovem pro maso, uplatňovat zákonné mechanismy, při porušení zákazu lovu - vytvářet programy na výchovu veřejnosti v oblasti ochrany krokodýlů, s přimým zapojením do ochranných činností. - vytvořit mezinárodní chovné programy: Chov krokodýlů kubánských probíhá v UK, Německu, Vietnamu, Kambodži, Švédsku, USA a ČR. V posledních letech u nás zoo Protivín odchovává čisté jedince krokodýla kubánského, což je veliký úspěch. V některých evropských chovech se však vyskytují kříženci a proto je důležité stanovit rozsah křížení, vyřadit jedince z chovu a koordinovat chov tak, aby se chovali pouze čistokrevní jedinci. V Kambodži a Vietnamu se vyskytují kříženci mezi krokodýlem kubánským, siamským a mořským. (Jelden 2005,2008). V nedávné době byly provedený výzkumy se zaměřením na genetiku krokodýlů kubánských a amerických, při kterých byly odebrány vzorky DNA z 89 krokodýlů z Kuby, Kajmanských ostrovů, Jamajky, centrální Ameriky a dva vzorky ze zoologických sbírek. pomocí analýzy mt.DNA bylo zjištěno, že sekvenční rozdíly DNA mezi druhy na Kubě jsou pouhé 1%, ale mezi krokodýly kubánskými z Kuby a pevninskými krokodýly americkými je to už 8%. Výsledky DNA, byly porovnány v souvislosti s výskytem jedinců v přirozeném prostředí, zeměpisnými daty, evolučními daty v souostroví Kuby. Sledování populace mikrosatelitem a výsledek DNA, přinesl závěr, že se krokodýli kubánští a američtí mezi sebou kříží už v dávné minulosti. Na základě celkového vyhodnocení provedeného průzkumu, bylo doporučeno ochranářským institucím, aby na Kubě pomocí morfologických a genetických rozborů byli identifikováni čistí jedinci krokodýla kubánského a oddělení od kříženců (hybridů). Dále bylo doporučeno, určit přirozené hranice a zóny, kde dochází ke křížení krokodýla kubánského a amerického a tyto od sebe oddělit. Luboš