Náš chov - poznámky z deníku, na pokračování
2012
Zápis listopad :
Mé první seznámení s Aruškou, kterou už přes 4 roky chová Charlottka bylo velmi bouřlivé. Když mě poprvé viděla, spustila velký křik. Byla to jedna velká naježená koule. Byl jsem jejím chováním překvapený, ale Charlotta mi řekla, že se takto chová vždy, když příjde někdo, koho nezná. První měsíc našeho soužití byl bouřlivý. Vzhledem ke kleci, která měla otočná dvířka pro umístění misek na potravu, jsem jí mohl docela dobře krmit. Asi po dalším měsící si ode mě vzala první vlašský ořech. Pohladit se však nenechala, ani klec jsem jí nemohl čistit. Moc jsem si přál, aby tomu bylo jinak a nemohl se dočkat, až ten den příjde.
2013
Zápis 6.9.
Dnes jsme si přivezli domů něco přes 3 měsíce starého samce ary ararauny. Přivezli jsme ho od jednoho chovatele, který je úspěšně rozmnožuje. Mohli jsme tedy vidět i chovný pár, což nás velmi nadchlo. Vybrali jsme si toho nejkrásnějšího a největšího samce, tedy oni byli všichni nejkrásnější. Dali jsme mu jméno Ricky, tedy Rikoušek. Kromě kupní smlouvy jsme na cestu dostali dokrmovací směs a pytlík vlašských ořechů. Rikouška jsme dali do přepravní bedny a odjeli domů. Cestu absolvoval v pohodě a už jsme se cestou nemohli dočkat, co na nového kamaráda budou říkat Aruška s Žakouškem. Doma jsme Rikouše umístili do předem připravené velké klece. Samozřejmě bylo doma velké pozdvižení, což jsme očekávali. Žakoušek přestal na několik dnů mluvit a ani nevylezl z klece. Aruška rovněž několik dnů nechtěla vylézt z klece, nechtěla ani k Charlottce a když jí chtěla pohladit, aruška se od ní odvracela a začala jí klovat zobákem. Ona spíše klování naznačovala, než aby se snažila doopravdy klovnout.
Zápis 7.9 - 18.9.
Rikouše jsme ještě prvních 10 dnů krmili 3 krát denně. Ráno, odpoledne a večer a poslední den zápisu už dostával jen dvě krmení a to ráno a později večer. Samozřejmě nám dokrmovací směs brzy došla a tak jsme koupili další a to značky NutriBird A 19, která je určená pro ary. Má totiž větší obsah tuku než A 21. Už jsme zase v polovině balení.Samozřejmě kromě tohoto dokrmování, má v kleci ještě misku s měkkým ovocem, vodou a směs zrnin pro ary. Divili jsme kolik ovoce ale i zrnin ještě při dokrmování sní. Taky už začíná létat. První jeho neohrabaný let byl dlouhý 4 metry. No a tím pádem byly ukončeny venkovní procházky. Zastřihování křídel neuznáváme, rovněž kšíry se nám nelíbí. Není to pro papoušky přirozené. Přiští rok budeme stavět velké voliéry na zahradě, kde budou mít možnost proletu, což se nám zdá lepší, než než jim přistřihávat křidélka, nebo je cpát do kšand.
Zápis 19.9 - 12.12.
Od doby posledního zápisu se z Rikouše a Arušky stali dobří kamarádi. Aruška ho už tolik neusměrňuje, jen když to s drzostí přežene, tak ho upozorní na to, kdo je šéf. Jinak jsme ho už přestali dokrmovat, neboť perfektně jí vše, co mu předložíme do misky. Také už dobře létá po místnostech, ve kterých se úplně zorientoval. Oproti kakaďákům je však mnohem aktivnější, drzejší a k nám se někdy chová neurvale, prostě stiskne o něco víc, než by měl. Nikdy však netekla krev. I přesto ho však usměrním tím, že ho odnesu do klece a zavřu. Je zajímavé, že k Charlottce se chová mnohem něžněji, než ke mě i když častěji lítá na mou ruku než na Charlottinu, prostě více vyhledává moji společnost. Je pravda, že s ním od mala více dovádím než Charlottka, tak možná proto. Zdá se však, že nemá moc v oblibě Alfa s Rozárkou, neboť na ně mimo klec útočí. Nejde však o skutečný útok nýbrž o jakési zastrašování. Aruška se k nim chová s odstupem. Ještě musím dodat, že Rikouš byl už společně s Aruškou v kleci a dokonce jsme je na chvíli zavřeli. Nic moc se nedělo, akorát se Arušce nelíbilo, když se Rikouš příblížil k její oblíbené houpačce. To ho okamžitě vyhnala.
